Coby vodní filtry jsou označována zařízení pro dodatečnou úpravu vody v místě spotřeby. Díky nim se  zbavíte nepříznivého ovlivnění kvality vody, které mohlo vzniknout jejím transportem ve vodovodní síti.

Typy vodních filtrů

Nádobové filtry: Zařízení s horní a dolní nádobou, objemů zpravidla a 1-2 litry, pod horní nádobou je upevněn filtr s objemem hmot cca 0,1 litru. Voda, nalitá do horní nádoby, protéká přes filtr do dolní nádoby, kde se jímá. Nevyžadují tlakovou vodu.

Vodní filtry třetího kohoutku: Zařízení o jednom i více členech je umístěno na desce – nebo pod deskou – kuchyňské linky, v blízkosti dřezu. Studená voda je přiváděna k filtru kohoutkem, umístěným těsně před přívodem studené vody do směšovací baterie nebo přepínačem filtr – dřez, umístěným zpravidla na konci výtokového ramínka nad dřezem. Méně často je použit samostatný třetí kohoutek, upevněný na desce kuchyňské linky. Ten bývá používán pro umístění filtrů pod linkou. Objemy filtračních hmot v jednom filtru jsou zpravidla 0,3 až 0,7 litru, ojediněle i více než 1 litr.

Bateriové – též dřezové – filtry jsou konstrukční podskupinou zařízení třetího kohoutku. Vlastní filtrační těleso malých rozměrů tvoří s přepínačem jeden celek, našroubovaný na konec výtokového ramínka nad dřezem. Objem – zpravidla aktivní uhlí – kolem 0,1 litru.

Vodní filtry vsazené do potrubí jsou často využívány pro zachycení kontaminantů před další úpravou. Jedná se především o mechanické nečistoty. Dodávají se s řadou různých rozměrů pouzder i filtračních vložek, zpravidla od 5″ do 20″ i více a s napojením G3/4″ a 1″ i více.

Filtry na vstupu („Point of Entry – PoE“) upravují celý objem vody, čerpaný do objektu. Jsou nejrůznějších výkonů a velikostí. Často se jedná o vícečlenné stavebnicově uspořádané soubory filtrů s objemy filtračních hmot v desítkách litrů, někdy s regenerací jednotlivých úpravárenských článků na místě a automatickým řízením provozu celého souboru.

Účinnost vodních filtrů

Nejdůležitější podmínkou vysoké účinnosti vodních filtrů a řádného využití kapacity je jejich nepřetěžování nadměrným průtokem vody. Numerická hodnota předepsaného průtoku vody v l/min by neměla být příliš vyšší než je objem náplní lože v litrech. Této podmínce nevyhovují bateriové filtry, které jsou zpravidla hydraulicky přetěžované o jeden řád.

Srovnání kohoutkové a balené vody

Mnoho lidí v souvislosti s vodními filtry řeší také ekonomickou stránku. Připravili jsme pro vás srovnání filtrované vody a vody balené.

Průměrná denní spotřeba pitné vody je 2 až 3 litry. Pro potřeby našeho příkladu budeme uvažovat 2,5 l / osobu / den. Vzhledem k tomu, že člověk se v pracovním dnu ve své domácnosti zdržuje jen ráno a po práci, předpokládejme, že svou vlastní vodu bude požívat jen ze 66%. Tedy 2,5 x 0,66 = 1,65 l / osobu / pracovní den. Dále odečteme polovinu víkendů a dovolenou a získáme redukovaný rok, který má 288 dní.

Z těchto předpokladů pak vychází následující spotřeba vody:
1,65 x 288 = 475 l / osobu / rok. Pokud to přepočteme na 4člennou rodinu, získáme 1 900 l / rok.

Rodinné náklady
Rodinné náklady na stolní + kojenecké (s+k) balené vody čtyřčlenné české rodiny ke krytí potřeby pitné vody: Pro další úvahy použijeme ceny českých balených s+k vod z předměstské samoobsluhy. Ty v době sepisování těchto řádků byly: 7,90 až 10,90 Kč za PET láhev balené vody o objemu 1,5 l, tj. 5,30 až 7,30 Kč za 1 litr balené vody.

S použitím spotřeb dle schématu pak vychází tyto rodinné náklady na balenou vodu:

906 až 1 250 Kč/měsíc, 10 000 až 13 810 Kč/rok.
Rodina zároveň nanosí ročně domů téměř 2 tuny zboží a do odpadu vyhodí 1 267 PET lahví, za které zaplatila 4 435Kč v ceně nakupovaného zboží. Roční náklady 10 000 až 13 800 Kč za vodu pro pití, vaření a přípravu pokrmů převyšují zvyklosti i možnosti průměrné české 4členné rodiny.

Porovnání cen
Porovnejme nyní cenu litru balené vody s vodou filtrovanou DIONELOU pro čtyřčlennou rodinu podle uvedeného pracovního schématu:

Životnost přístroje: Všechny typy filtračních vložek jsou výrobcem výměnným způsobem (kus za kus) recyklovány a regenerovány. Ty opotřebené z nich jsou na účet výrobce vyřazovány z oběhu a nahrazeny novými. Z toho důvodu nelze životnost Dionely určit, protože ji má zákazník vlastně napořád. Chceme-li tedy vyčíslit reálné náklady na používání Dionely, musíme zvolit určité časové období jejich provozu, i když bude menší než životnost těchto úpraven vody.

Podklady k rozvaze: prvých 12 let životnosti Dionely. Dle zvoleného pracovního schématu za tuto dobu upraví Dionela 475 l / os · rok, tj. pro 4-člennou rodinu za 12 let 22 800 litrů vody. Rozvaha se týká Dionely FAM 1 a FDN 2 v provedení na kuchyňskou linku, s přepínačem na konec vodovodního ramínka. Ceny roku 2008 vč. DPH.

Rozvaha k filtru Dionela FAM 1: Cena 4 200 Kč, recyklovaná filtr. vložka 780 Kč, přepínač 550 Kč. Při době provozu filtrační vložky 2 roky (1. vložka v dodávce filtru), 5 recyklovaných vložek. Výdaje za 12 let provozu:
8 650 Kč/12 let, tj. 2,00 Kč/den, 8 650 Kč/ 22 800 l = 0,38 Kč/l, tj. cca 5% cenových nákladů za balené vody!

Rozvaha k úpravně Dionela FDN2: Cena 4 800 Kč, recyklovaná filtrační vložka 590 Kč, přepínač 550 Kč. Studniční voda, dusičnany 85 mg/l NO3-. Pracovní cyklus do vyčerpání filtr. vložky 8 měsíců. Recyklace vložky 590 Kč (prvá vložka v dodávce filtru).

Průměrná cena za 1 litr vody, zbavené dusičnanů i dalších kontaminantů, činí v průměru za 12 let provozu (včetně pořizovacích nákladů) 2 Kč.

Jak na rozbor vody a výběr vodního filtru

Minimum rozborů pitné vody neznámého složení potřebný pro výběr Dionely:
Bakterie: escherichia coli, enterokoky, koliformní bakterie, počty kolonií při 22°C, totéž při 36°C
Fyzika a chemie: „tvrdost“(Ca+Mg), KNK4,5 (nebo „přechodná tvrdost“), pH, CHSKMn, dusičnany-NO-3, konduktivita, železo-Fe, mangan-Mn, v případě vrtaných studní arsen – As.

Takto minimalizovaný rozbor vody je vodítkem při výběru vhodného typu filtru DIONELA® či OASA®. Cena rozboru je cca 1 240 Kč, což je 8% ceny kompletního rozboru všech 62 ukazatelů kvality vody dle vyhlášky MZ ČR 252/2004. Posudek (i u širších rozborů) nepožadujte, musí se rovněž platit. Zdarma Vám jej z předaného rozboru pořídíme sami.

Pozor: u nové studně pořizujte rozbor až po nejméně 14denním odběru, kdy už čerpáte vodu ustálené kvality! U starší studně musí předcházet vyčištění odbornou firmou a pak rovněž alespoň 14 denní provoz.

Poznámky:

Těžké kovy nejsou v doporučovaném min. rozboru zahrnuty. O jejich obsahu ve vodovodní vodě vám podá informaci vaše vodárna. V českých studnách, především vrtaných, bývá sporadicky přítomno nadlimitní množství rtuti (Hg), kadmia (Cd), častěji však bývá přítomen arsen (As). Ani přítomnost některých (z více než deseti) dalších těžkých kovů v podzemních vodách nelze vyloučit. Rozhodnete-li se po těžkých kovech či některých neobvyklých kontaminantech pátrat, informujte se napřed u odborníků znalých poměrů v regionu vaší studny. Jsou to např. Vodní zdroje, geochemické firmy, ústavy či laboratoře, nejbližší organizace a státní orgány životního prostředí, které vás mohou informovat i o vlivu skládek či „starého znečištění“.

Při zlepšování poměrů v zásobování pitnou vodou vaší domácnosti zvažte prosím ještě instalaci mechanického filtru na vstupu vody, tedy za darlingem nebo za vodoměrem vodovodní vody. Filtry zadržující mechanické nečistoty jsou velmi potřebné zvlášť pro objekty (byty) zásobované z vodovodních sítí. Na sítích jsou běžné výluky částí řadů, poruchy a havarie. Jsou vždy provázeny průnikem pevných zplodin z koroze a dalších vrstev vnitřků potrubí, písku a částic zeminy z prováděných výkopů. Ty setrvale poškozují všechny pohyblivé součásti Vašeho vodovodního rozvodu – plovákové WC ventily, vřetena i sedla ostatních ventilů, průtokové ohřívače, myčky a další zařízení ve kterých se voda pohybuje.

Vysvětlení některých pojmů:
DH: doporučená hodnota. Vymezuje dosažení optimální hodnoty daného ukazatele z hlediska biologické hodnoty vody. Nedodržení DH není důvodem k zákazu používání vody, nebo k výzvě o nápravu příslušného ukazatele.

MH: mezná hodnota. Překročením MH ztrácí voda vyhovující jakost v tom ukazateli, jehož hodnota byla překročena. Příslušný hygienický orgán může povolit časově omezenou výjimku používání takové vody pro lidskou spotřebu.

NMH: nejvyšší mezná hodnota. Je striktně platnou obdobou MH. Překročení NMH vylučuje použití vody jako pitné v plném rozsahu.

Při zjišťování bakteriální závadnosti pitných vod se nepátrá po patogenních (choroboplodných) bakteriích, ale po bakteriích nepatogenních. Pro provozní laboratoře by bylo stanovení patogenů nejen drahé a složité, ale i nebezpečné.

Vysvětlení pojmu „voda bakteriálně závadná“, používaného při pozitivním nálezu nepatogenních bakterií: tyto bakterie slouží jako indikátor možného fekálního znečištění a tedy přítomnost patogenních bakterií není zcela vyloučena. Jako bakteriálně závadné jsou označovány i vody, obsahující větší množství nazývaných ve standardu jako počty kolonií při 22°C a dtto při 36°C, dříve označované jako „vodní bakterie” psychrofilní a mesofilní (opět nepatogenní), běžně se vyskytující v přírodních vodách, i v půdě. Výsledky se vyjadřují v KTJ/objem zkoumaného vzorku. Zkratka KTJ (Kolonii Tvořící Jednotka) lze volně dešifrovat jako počet bakterií.

Reakce vody (pH): MH 6,5 – 9,5. Jedná se o číselné vyjádření kyselosti (0 – 7) či zásaditosti (7 – 14) vody. Extrémní hodnoty pH mají vliv na některé kontaminanty. Souvisí s hodnotou KNK4.5. Za běžných okolností nemá ani při nedodržení normy o desetiny pH zdravotní vliv.

Rozpuštěné látky (RL): Limit: max. 1 000 mg/l, za optimální stav se považuje koncentrace kolem 500 mg/l.

Konduktivita (elektrická vodivost, κ – čti: kapa): MH max. 125 mS/m (milisiemens na metr). Vodivost je ukazatel, nahrazující RL. Hodnota vodivosti je totiž přímo úměrná koncentraci rozpuštěných iontů a plynů. Měřením konduktivity je tedy odhadována mineralizace vody.

Amonné ionty (NH4+): MH 0,5 mg/l. V případě, že pH vody je v obvyklém rozmezí (6,5 – 9,5), nejedná se o ukazatel zdravotního významu (bylo by možno tolerovat až 30 mg/l). Spolu s dusičnany (NO3–) a dusitany (NO2–) se NH4+ zúčastňuje v přírodě na koloběhu dusíku.

Chloridy (Cl–): MH 100 mg/l. Je–li zvýšený obsah Cl– ovlivněn geologickým podložím, je hyg. orgánem tolerováno až 250 mg/l. Běžná součást přírodních vod.

Sírany (SO42–): MH 250 mg/l. Vyšší koncentrace SO42– a zároveň hořčíku (Mg2+) působí průjmově. Jinak z hlediska ovlivnění zdraví jsou sírany nezajímavou běžnou makrosoučástí přírodních vod. Zřetelný je vliv SO42– na snižování kapacity vodních filtrů, určených k odstraňování dusičnanů z pitných vod. Proto je hodnota koncentrace SO42– potřebným ukazatelem pro určení kapacity denitratačního filtru. Z technického hlediska je důležitá “síranová agresivita“, v extrémech vedoucí až k rozpadu betonových základů staveb.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn): MH: max. 3 mg/l. Slouží k nespecifickému celkovému stanovení blíže neurčených organických látek ve vodě. Chemie pitné vody nezná organické látky, které by byly lidskému zdraví prospěšné. Pitné vody nejlepší kvality mají CHSKMn menší než 1 mg/l. Pozn.: Dvojmocné železo se při stanovení CHSK oxiduje spolu s organickými látkami na trojmocné a zkresluje toto stanovení stejně, jako jiné anorganické látky.Ty je proto nutné před stanovením CHSK odstranit.

Kyselinová neutralizační kapacita do pH = 4,5 (KNK4.5): V současném standardu již neuváděná hodnota, součást vápeno–uhličitanové rovnováhy. Ukazatel ovlivňuje chuť vody, jinak nemá zvláštní zdravotní význam. Je však důležitý pro vodárenské technology při výpočtech a odhadech korozivních pochodů, pufrovací schopnosti vody, koagulace a čiření a řadu dalších úpravárenských procesů.